Blog je nevhodný pro mladší patnácti let. Obsahuje erotiku, násilí a drogy. Jinak jste tu všichni vítáni=o)

Únor 2012

Pozdě bycha honiti

15. února 2012 v 20:31 | Angela |  Angelin sloupkovník aneb názory jednoho blba
1. Vyzývám ty, kteří vybírají témata týdne, aby vybrali téma, které na první pohled evokuje něco veselého. Posledních několik mých článků na téma týdna bylo jen vykukování vnitřních démonů, kteří mi brání užívat si život i šťastně. Kdyby tak bylo nějaké jiné téma týdne!
2. Hledám nějaké znouzecnostní řešení mrzké situace mého neutěšeného živůtku. Na podání přihlášky na vysokou školu mi zbývají dva týdny a na naučení se něčeho k maturitě dva měsíce. Bitch, please! Kdybych se tak lépe učila!
3. Proč mají sakra chlapi tak dlouhé vedení? Můj drahý se začal měnit, začal sám od sebe měnit věci, o které jsem ho předtím žádala div ne na kolenou. Po rozchodu? Bitch, please! po druhé. Jedno mu však zůstalo. Všechno dělá přesně opačně, než jak řeknu. Chtěla jsem si od něj držet odstup a on mi včera přivezl valentýnské dárečky. Kdyby se tak před rokem věci vyvíjely jiným směrem!
4. Harry Potter si taktéž sedí na vedení. Ode dneška je "chlapec, kterému to nedošlo". Přesný opak Voldemorta - místo "ty víš kdo" je "ty nevíš nic". Kdyby mu to tak všechno došlo dřív!

Pokračování depresivních úvah na blogu.cz?

6. února 2012 v 20:43 | Angela |  Angelin sloupkovník aneb názory jednoho blba
V momentálním rozpoložení mě prostě v souvislosti s tmou napadá zase jen deprese a temná, chmurná budoucnost. Vlastním zaviněním. Takový majstštyk průser, jako se povedl v sobotu mě, jen tak někdo nezopakuje. Jeho přesný obsah vám neprozradím, protože se za to nepopsatelně stydím, ale týkalo se to mého dvouměsíčního rozcházení s přítelem. V souvislosti s tím se už zase nedokážu na nic soustředit. ZSV a zeměpis jsem jako maturitní předměty totálně zkazila, slíbila jsem si, že na tom o prázdninách zamakám, zatím jsem ale první den úspěšně proflákala. Zítřejší večer mám opět strávit s Ním, ale po těch "přesladkých" esemeskách, co mi dnes posílal...nevím, co mě zítra bude čekat.
Další místo, kde je tma jako v pytli, je hrob.
Má dekadence se vrátila, s větší úderností než předtím.
Jeden kamarád (pokud to tak mohu říct) mi dnes po emailu radil utéct z domova. Prostě si najít práci a byt a postavit se na vlastní nohy. Ale já nemám vůbec žádnou motivaci. Proč to? Kvůli sobě? To, co momentálně přeju sama sobě, není snad ani veřejně publikovatelné a potřebovali byste hned několik zvrácených psychopatů, kteří by to na mně vykonali, protože na jednoho by to bylo přespříliš psychicky náročné.
Teď mě tak napadlo, že mi On říkal, že i přes můj zákaz si čte můj blog. Pokud si to teď čte, tak doufám, že chápe, jak moc trpím pro to, co jsem mu udělala. Zároveň bych mu chtěla vzkázat, že pro něj byla napsána povídka "Jaké je to, umírat?" a že jak to skončí, bylo čistě na Něm.
Teď už vím, že to skončilo tak, že oba umřeli.
Co to plácám. Konec přece musí stanovit on.

Hříchy mládí

2. února 2012 v 17:44 | Angela |  Z (mého) života a nezařaditelné
Každý jsme se nahřešili, navyváděli kravin a provedli věci, které bychom raději před světem zapřeli. Momentálně ale mluvím o hudbě.
Vyštrachala jsem sakra staré cédéčko, které jsem si v ranné pubertě vypálila. Pustila jsem si ho tedy a takových emocí, co se na mě vyvalilo.... Takové poklady jsem si nemyslela, že ještě někdy uslyším. Megamix Fajn rádia, Romano Hip Hop od Gipsy.cz, Zanedbaný sex od Elánů, Kelly Clarkson, James Blunt, Nelly Furtado, Ana Johnson, Jo-Jo, Pussycat Dolls.... Samozřejmě i věci, které poslouchám doteď - Evanescence:D Takových úžasných písniček, na které jsem skoro zapoměla - A Perfect Circle - Passive, Hoobastank - The Reason...
Samozřejmě, že občas něco z toho uslyším v rádiu, ale když to slyšíte všechno naráz?
Vůbec netuším, jestli najdu odvahu si to doposlechnout. A jak jste na tom byli vy?
Loučím se citátem z filmu Malý Nicky - Satan Junior:
"Tak co řešit, pojďme hřešit!!!"

Zoufalství? Mé druhé jméno....

1. února 2012 v 19:33 | Angela |  Angelin sloupkovník aneb názory jednoho blba
Už je to tu zase. Chtěla jsem vybouchnout a vyřvat všechno svoje vnitřní zoufalství, které se ve mně poslední dobou hromadí. Je to strašná bolest, ale to mi jako sakra dává nějaké oprávnění se litovat? Bože, už se mi chce zase zvracet nade mnou samotnou.
A přitom, když pozoruju to zoufalství okolo, spoustu méně či více bolestivých osudů...
Když jsem si naposledy chtěla ve svém zoufalství urvat kousek pozornosti pro sebe, zjistila jsem, že ta kamarádka, ke které jsem si přišla pro pomoc, je na tom ve skutečnosti mnohem hůř než já. K mému sobeckému zoufalství se přidala bezmoc, protože nevím, jak jí pomoct, a sebenenávist, protože je mé zoufalství neopodstatněné.
Uvnitř trpím jako zvíře. Mám prostě zase temné období. Ale mnohem horší je vědět, že někdo takhle trpí taktéž.
Jestli má někdo nějaký recept proti zoufalství, sem s ním.