Blog je nevhodný pro mladší patnácti let. Obsahuje erotiku, násilí a drogy. Jinak jste tu všichni vítáni=o)

Duben 2011

Zlomená a opuštěná...(lyrika)

18. dubna 2011 v 18:51 | Angela |  Povídky
Je ráno, šedé a mlhavé. Stojím na rohu ulice, sama. Odhazuji nedopalek, který zasyčí na vlhkém chodníku. Je to jen zvyk, vím, že dnes nikdo nepříjde. Scházela jsem se tu s ní každý týden, dokud nás nezačala maskovat a já nečekala na tebe... Na zvuk brzdících kol, jen rychle naskočit a nechat se tebou odvážet daleko pryč.... To bylo tenkrát... Když jsem si myslívala, že jsem šťastná...

Proč jsem tě nechala odejít... Věřila jsem, že si tak zachovám svou hrdost a místo toho jsem ti nechala duši... Myslela jsem, že zůstávám s tím, jehož miluji a jehož láska je navždy... Ale co je skutečné...Láska k muži? Pak tedy přátelství...

Zradila jsem ji, a proto je teď pryč...Věděla jsem, že si zahrávám s ohněm už od začátku, přece jen, bývala to tvoje přítelkyně...Možná, kdybych se rozhodla jen pro jednoho...

A já se rozhodla zůstat s tím, jehož žárlivost mě zabíjela...jehož sobecká láska mě spoutávala a vysávala...jehož city mě neúmyslně, ale tak silně vydíraly...jenž mě nechal vyprahnout...kterého jsem zradila...ani s ním jsem nedokázala přestat myslet na tvá horká obětí...

Přesto jsem teď úplně sama...kolem chlad rána, které mělo patřit mě a tobě...Lidé odvracejí oči...nechtějí tu trosku na lavičce ani zahlédnout, radši přehlíží, radši odsoudí, než aby se dozvěděli, co se za tím skrývá...Je jednodušší někoho odsoudit, než si hrát na samaritána...

Sevřu malou ampulku s jedem. Za chvíli bude všechno jednodušší. Odpusťte mi...Nikdo mě nebude postrádat...Snad jen...

Promiň, že jsi to musel být zrovna ty...Poslední, který i přesto všechno byl se mnou...ale který chtěl city, které jsem mu nemohla dát...City, které jsem rozdala jiným...kteří je spálili, zmačkali, roztrhali a chtěli stále víc... Vidět, jak mi dáváš lásku, kterou nemůžu opětovat, tolik bolelo...

Kdo o svůj život nedokáže bojovat, nezaslouží si ho. Proto ho dobrovolně odevzdávám tmám. Ať si moji duši vezme první bůh, který ji uvidí...