Blog je nevhodný pro mladší patnácti let. Obsahuje erotiku, násilí a drogy. Jinak jste tu všichni vítáni=o)

Únor 2009

6.kapitola - historický okamžik!!!!

26. února 2009 v 17:00 | Angela |  1. kapitolovka - zatím bez názvu

Téměř po roce obnovuji psaní své první kapitolovky. Sice už nechápu, co tím chtěl autor říct, ale ze slušnosti to dotáhnu do konce. Díl bych chtěla věnovat mé Kateřince k jejím narozeninám a doufám, že se co nedjřív sejdem, abychom to oslavily!!!!

Pokud máte citlivější sluch nebo pokud snad vaše děti slyšely ten večer nějaké podivné pískavé zvuky, k doktorovi nepotřebujete. Ten večer se i zvířata chovala divně. Psi štěkali a chovali se agresivně, netopýři poletovali po celém městě. Za tyto i další prapodivné jevy mohla drobná blondýnka sedící na vížce starého kostela. Pokud ovšem nejste nějaká magická či spirituální bytost, tak jste jí nemohli vidět. Její vzezření ale nevěštilo nic dobrého - byla v dlouhých černých šatech, kolem ní se vznášeli její černé šály a její oči světle modře zářily. Dlouho tam ale sama nezůstala. Následovala jí žena, stejně odděná, brunetka se zářivě zelenýma očima.
"Luminescence?"
"Arianne...Jak dlouho tu již jseš?"
"Moc dlouho ne. Lumin, dokážeš mi prominout, že jsem o tobě pochybovala?"
"Odpuštěno. Aspoň vidím, jak se mé maskování skvěle osvědčílo. Kdo by hledal upíra mezi upíry?"
"Jsem ráda, že tě ani v těchto okamžicích neopouští smysl pro humor."
"Arianne, jdi. Následuj Williamovi kroky. Teď musíte být spolu. Já se tady o to postarám."
"Děkuji ti, Lumineo. Tvé služby budou odměněny."
Bez dalších slov se Ariana rozeběhla a vrhla se ze střechy dolů. V momentě byla pryč.
Na jiném místě: Po louce hnali dva muži své koně. Jeden byl blond a seděl na bílém koni, černý kůň nesl na hřbetě tmavovlasého. Po chvíli se rozdělili - blondýn zahnul do leva a brunet pokračoval dále rovně. Jeho frísák Přízrak napínal každý sval v těle a hnal se jako letící šíp. Stejně jako jeho pán věděl, že jde o hodně. Prozrazoval to i Williamův ustaraný pohled. Asi před hodinou opustil svoji milovanou a od téhle cesty si sliboval její ochranu. A nejen její. Než odešel, sehrála se mezi nimi scéna, která nepotřebovala slov. William poprvé ucítil změnu v její vůni. Dokonce se i chovala jinak. William věděl, co to znamená. Stále měl v živé paměti letmý dotek sametové kůže na jejím břichu. Přízrakovy boky se zvedaly a nozdry se mu rozšiřovali ve snaze se nadechnout. No tak, už jen kousek, pomyslel si William. Přízrak se řítil do lesa. William ho hnal mezi stromy, dokud nedocválal k menšímu schovanému domku. Vlkodlak seskočil z koně a klepal na dveře. Po chvíli mu přišel otevřít nějaký muž. Měl špinavé a potrhané oblečení a i přesto, že byl docela mladý, měl ošlehanou tvář a hrubé ruce naznačovaly, že mu práce není cizí.
"Co tu chcete?" vyjel na Willa. Pak si ho změřil od hlavy až k patě a dodal: "Že se vůbec ptám."
"Takže mě poznáváte? Jste John Baltimore?"
"Ano, jsem. Ale nikomu se propůjčovat nebudu."
"Chápu, že poté co vám zabili otce to pro vás musí být těžké. Ale já vás o to přišel žádat v nouzi nejvyšší."
"Vy víte úplný kulový. To, že se můj otec nechal zabít když měl ženu a dítě byla jeho blbost. Nehodlám opakovat jeho chyby."
"Proto necháte zahynout ženy a děti jiných lidí?"
John obešel Williama. V ruce držel sekeru, kterou teď zaťal do špalku na štípání dříví. Neodpovídal a tak William pokračoval.
"Mám těsně přes svatbou a moje snoubenka je těhotná. Ale i přesto do téhle bitvy vyrazím. Může být rozhodující pro celou tu několik století dlouhou válku. A vy máte tu moc svolat ardargary, kteří můžou být pro nás velkým přínosem. Jsme sice slabí, ale jdeme bojovat, protože máme co získat, ale i ztratit. Pro to se půjdeme bít. Máte možnost jít s námi a možná i zvrátit výsledek. Prosím." Na poslední slovo kladl obzvlášť velký důraz.
"Pěkná řeč. Tak teď poslouchejte vy. Popadněte toho svýho koníčka a táhněte. Nehodlám se dát někde zabít! Život je mi drahý, už jenom kvůli mí ženě a děcku! Kašlu na nějaký poloviční vlky a jejich bitky. Táhněte ke všem čertům!"
Aby dodal svým výhrůžkám na intenzitě, pozvedl sekeru. William naskočil na koně.
"Je to vaše povinnost. V případě, že se mnou nepůjdete, jste zradil. A bude s vámi taky jako se zrádcem naloženo."
"Vypadněte. A pozdravujte moji drahou matinku, když měla odvahu u vás zůstat."
"Tak tedy sbohem. Mimochodem, moje Ariana jde do toho boje taky." Přízrak se dal do běhu.
O mnoho mil dál vchzázela Ariana do obrovské ložnice starého hradu. Třásla se, protože věděla, jaký obraz se jí tam naskytne. Došla až k posteli s nebesy. Tam se jí podlomila kolena a ona dopadla na studenou podlahu. Oběma rukama objímala studené tělo své matky. Byla probodnutá. Na korzetu měla přímo na srdci krvavou ránu. Ariana začala ječet a mezi vzlyky přísahala pomstu.
"Jejímu vrahovi vlastnoručně vyrvu srdce z těla! Ale nejdřív mu vypíchnu obě oči a položím je naproti jemu, aby to všechno viděl! Dnes v noci zemře mnoho čarodějů a kdo to přežije, bude zotročen!" Dlouho brečela dokud k ní nepřišli strážní. Táhli mezi sebou muže.
"Tohohle jsme tu našli, ale nechce mluvit."
Ariana pohlédla přímo do jeho tváře pohledem studeným a plným nenávisti až se rukojmí zachvěl strachy.
"Ale promluví," procedila mezi zuby a nezpouštěla z něj oči. "Odtáhněte ho do sklepení."

Kapitola 7 - Den plný překvapení díl 2

26. února 2009 v 15:35 | Angela |  2.kapitolovka - Sex, drogy, metal...a jizvy

Světlo. Bolest. Jednoduché vjemy se propracovávaly do mého mozku. Ráno. Vstávat? Ani omylem. Pomalu jsem otevřela oči. Světlo mě oslepilo. Sakra, moje hlava! Rozletí se na milion malých kousíčků a nezávidím tomu, kdo bude uklízet můj mozek z koberce. Koberec? Ty vole, já ležím na koberci a ještě k tomu úplně nahá. Zvedla jsem se na lokty. Na sobě jsem měla jen položenou vlajku Sonaty Arcticy, která měla velikost akorát tak na zakrytí toho nejdůležitějšího. Naproti mě ležela Aless v očividně cizím tričku s fotkou Ozzyho Osbourna.
"Aless?" Něco neurčitě zamumlala a pootevřela oči.
"Ahoj..."
"Pamatuješ si něco?"
Vypadalo to, že myšlení jí činí neuvěřitelný bolehlav.
"Akorát, že jsem se s někým vyspala, ale už si nepamatuju s kým." Začala jsem se řehnit. Teda v rámci možností, aby se mi nerozsypala hlava.
"To je pravda, nevím, komu za tu báječnou noc poděkovat."
"Myslím si, že Jamesovi a Aless nejspíš Mikeovi." Otočila jsem se za hlasem. Na okně seděl Bodah a kreslil uhlem. Ani se neobtěžoval zvednout hlavu.
"Co ty tu děláš?" zeptala se Alessandra.
"Nevím. Neměl bych tu být?"
Snažila jsem se nad jeh otázkou zamyslet. Před očima se mi objevily malé hvězdičky. V tu chvíli můj dementní výraz nejspíš zapůsobil na Bodahovo mimosmyslové vnímání.
"To je jedno." Odložil výkres a uhel si strčil za ucho. "Mohu nabídnout vyprošťováka, dámy?"
Vyprošťovák? Moje podvědomí začalo jásat.
"Pivo a aspirin?" Seskočil z okna, otevřel nám dva nejspíš poslední nevypité lahváče a platýčko aspirinu. Vděčně jsem se potom natáhla a vypila půl lahve naráz.
"A k obědu doporučuju něco ostřejšího. Na kocovinu je to dobrý."
"V jednu jdu na oběd s Natali. Navrhnu jí mexickou kuchyni."
"Obávám se, že to už ale nestihneš. Je půl druhý."
"Kurva," ulevila jsem si. "Budu jí muset zavolat." Natáhla jsem se po nedaleko ležícím tričku i když jsem si nebyla stroprocentně jistá, že je moje.
"Příšerně mě bolí hlava." Alessino tiché sténání svědčilo o tom, že má nejspíš podobné pocity.
"No jo, někdo nechal celou noc hrát Children of Bodom," řekl Bodah a podal mi ponožku.
Natáhla jsem si jí a odvětila: "Ty Alexiho riffy mi nejspíš udělali díru do hlavy."
Pak jsem začala po pokoji schánět další kousky mého oblečení. Zrovna když jsem z lustru sundavala svoji podprsenku, zazvonil zvonek na dveřích. Netušila jsem, kdo by to mohl být, ale šla jsem otevřít. Dojem z toho, co jsem uviděla se rovnal ráně pěstí.
"Dobrý den. Jsme od Policie. Můžeme s vámi mluvit?"
"E?"
"Volali nám kvůli porušování nočního klidu. A taky kvůli podezření z konzumace drog."
"Uf."
Policistům zřejmě došla trpělivost. Jeden mě odstrčil a vstoupil do bytu.
"Vy jste majitelka bytu?"
"Ne. Nevím, kdo to je."
"Takže neoprávněné vnikutí?"
"Ne, to ne."
"Nemáme čas si tady s váma povídat."
"To já taky ne."
"Slečno, nezahrávejte si. Chtěl bych vidět vaše doklady."
Kurva. "Nejspíš je mám támhle v bundě."
Opatrně jsem kolem nich prošla, nechci přece dostat na držku. Jenže k mé smůle bylo první, co jsem z kapsy vytáhla, antidepresiva. Lahvička zacinkala a už jí měl v ruce představitel zákona.
"Máte na to předpis?"
"Určitě. Někde tu bude."
Jako na potvoru se šel Bodah podívat, kdo přišel. V ruce měl nůž, který obvykle používá na otevírání piva. Ani se nenadál a už ležel na hubě, na zádech policajta a na rukou pouta.
"Je tu ještě někdo?"
"Tam...vzadu...neubližujte jim..." dostával ztěžka ze sebe přikleknutý Bodah. Asi za pět minut už jsme se vezli na zadním sedadle policejního auta na stanici.
_______________________________________________________________
Opravdu není nic příjemného dřepět na policii, obzvlášť vyšněroval - li vám někdo tkaničky z Martensek a sebral zapalovač od milované osoby, která je navíc po smrti. Měla jsem vztek a cítila jsem se neuvěřitelně pokořená. Očividně jsem ale stále měla daleko do Alessina hněvu. Mračila se jak nebe před hurikánem.
"Neboj, tohle se určitě nějak vysvětlí," snažila jsem se jí povzbudit.
"To určitě. Já přece nejsem žádný zločinec."Zřejmě jsem konečně měla tu čest zažít horkou španělskou krev. Spoutaný tygr Alessandra vedle mě začala chrlit nadávky.
"Tohohle budete litovat, caramba. Člověk se jednou naleje, že neví o světě a hned ho tady buzerujou. Nejsem špatná. Ani tady v Londýně, ani v Cordobě jsem nikdy nebyla."
"Slečno, mi nepochybujeme, že vy nejste, ale tady ti dva jsou."
"Bodahu?" Vyvalila jsem oči. Tak on taky? Osoba, které důvěřuju ze všech nejvíc a on se zapomene zmínit o takovéhle "maličkosti"?
Policista se škodolibě usmál a pokračoval: "Aha, vy jste to nevěděla? Tak to jsem nechtěl, to vypadá na pěknou hádku. Ano, tady mladý pán má záznam za řízení v opilosti. Zranil přitom několik lidí. Možná i zabil?"
"Nikoho jsem nezabil!" rozkřiknul se Bodah. Čekala jsem, že řekne, že to není pravda, ale nic takového se nestalo. Několik okamžiků ticha přerušil policajt, který přišel, aby mě odvedl k výslechu. Následovala jsem ho, ale zůstal tam po mě prostor, ve kterém se vznášelo spoustu nevyřčených otázek a odpovědí.

Jáááá

26. února 2009 v 15:18 | Angela |  Angelin blog
Kdybyste se náhodou chtěli na mě podívat, tak já na Bandzone.cz:

a na lidech.cz:

Svůdně se tvářící Ondrášek:D

21. února 2009 v 1:05 | Angela |  Z (mého) života a nezařaditelné
Nechci nic říkat, ale maji v koupelně špinavý zrcadlo:D Tvl, ten až se tohohle domákne, tak mě zabije:D Jako on mě sice taky viděl v plesovkách, ale jestli jsem vypadala jako on na týhle fotce...:D

Naše nehynoucí láska část 2

20. února 2009 v 0:37 | Angela |  Z (mého) života a nezařaditelné
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:00):
o lásko, dovol mi s tebou hodit o náhrobek, sladíme svá těla v rytmu Amberian Down a vrhnem se do pekelných radovánek se všemi rarachy.....
Katti ‎(15.2.2009 21:01):
něco jsi provedla? XD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:01):
ne, jenom jsem hrozně šťastná
Katti ‎(15.2.2009 21:01):
aaaaa... proooč? co se stalo????
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:02):
tak všeobecně...to víš, až se mládí vydovádí, tak to bude o něčem jiným
Katti ‎(15.2.2009 21:03):
xD tak to jo xD jak můžeš být šťastná, když je zítra škola?! XD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:04):
Fíla má večer maturiťák, takže můžu domů přijít až ve tři ráno
Katti ‎(15.2.2009 21:05):
hezky XD víš, že už vím, že tam jdeš?
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:06):
nejspíš od Ondry???
Katti ‎(15.2.2009 21:06):
jj XDDD prý, že tě tam zítra asi uvidí
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:06):
mě nepřehlídne, vypadám jak teplej transvestita
Katti ‎(15.2.2009 21:07):
aaaaaaaaa pane bože... jen to ne xD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:07):
to jsem ti ještě neřekla? od pátku mám růžovou hlavu
Katti ‎(15.2.2009 21:08):
co-co-cože?!!!!!!!! o___O jak jak jak?!!!!! aaaaaaaa.... pošli mi fotku a dělej!!!
Katti ‎(15.2.2009 21:08):
jak se to mohlo stát?! T___T zrovna růžovou?! nějaká sázka či co?!
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:09):
nemám ale zítra pošlu jsem se nechala vyhecovat od Zuzky, že prej když šel na růžovo i Fíla, tak já můžu taky jenže na ty jeho tmavý chrouně se to nechytlo
Katti ‎(15.2.2009 21:10):
aaaaaa... nééé... jak jsi mohla?! T___T aaa- začnu řváááát...
ngela the Lamička ‎(15.2.2009 21:11):
aspoň je nějaká prdel což teprv zejtra ve škole
Katti ‎(15.2.2009 21:11):
nééé... to tě ukamenujou a tvoje hopperská spolusedící bude děkovat bogu a gratulovat ti
Katti ‎(15.2.2009 21:12):
*bohu
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:25):
ti musim poslat jednu fotku, teda pokud si jí ještě neviděla
Katti ‎(15.2.2009 21:28):
oki, kteroooou??? XD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:28):
uvidíš, už ti letí na mail
Katti ‎(15.2.2009 21:30):
tvl- tuhle fotku ještě ne, ale jinou v kvádru už jo... tvl- prý 'Ten svůdný pohled' já nemůžu xD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:30):
ještě řekni, že ne
Katti ‎(15.2.2009 21:33):
kdyby nečuměl jinam, tak jo XD ale vždyť víš, že já jsem jen na tebe... *vrní jí do ucha*
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:33):
pohoda, už i Fíla si myslí, že jsem lesba
Katti ‎(15.2.2009 21:33):
jaktooo??? spíš- jak je možné, že tě odhalil?! XD

Katti ‎(15.2.2009 21:34):
hmmm???? xDDD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:36):
jelikož sem byla s ním i se Zuzkou a Zuzka provokovala, tak jsem jí přehla přes kulečníkovej stůl
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:37):
Zuzííík ‎(21:36):
no jo za to můžu zase já
Katti ‎(15.2.2009 21:37):
jééé... na kulečníkovém stole... wrrrr.... :3 taky chci *přivýrá smyslně oči*
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:38):
tak pojď lásko
Katti ‎(15.2.2009 21:38):
*přirazí se k ní* jen do toho, ať vášeň nás dvou nezná mezí
Katti ‎(15.2.2009 21:38):
XD
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:40):
*zvedne se jí hruď v hlubokém nádechu, snaží se nedávat najevo své vzrušení, ale řeč těla jí stejně už dávno prozradila*
Katti ‎(15.2.2009 21:41):
*tiskne se na ní a jako o život jí začíná vášnivě a hluboce líbat- proniká jazykem do jejích úst a bere si co nejcíce dokáže*
Katti ‎(15.2.2009 21:42):
tvl- sme fakt lesby XD tu povídku někdy musíme napsat
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:47):
*přemýšlí nad tím, co je nejcíce a jestli jí má nadále líbat*
Katti ‎(15.2.2009 21:47):
nejcíce??? o___O
Angela the Lamička ‎(15.2.2009 21:47):
Katti ‎(21:41):
*tiskne se na ní a jako o život jí začíná vášnivě a hluboce líbat- proniká jazykem do jejích úst a bere si co nejcíce dokáže*
Katti ‎(15.2.2009 21:48):
ehm xD sry XD

Ještě bych sem mohla přidat onu inkriminovanou Ondrovu fotku....:D


Sebevražda??? Ano, ale pořádná!!!!

15. února 2009 v 11:49 | Angela |  Videa


Nightwish - Příběh metalové legendy

7. února 2009 v 20:33 | Angela |  Hudba
Tu hudbu prostě miluju... a ty záběry z End Of En Era jsou prostě uchvacující...


Black Company - Dependence

7. února 2009 v 18:35 | Angela |  Videa
Já to říkám furt, abyste ty blbosti nepařili...


Pronásledovaná v temných uličkách (vypravování, mělo by být děsivé)

7. února 2009 v 14:37 | Angela |  Povídky

Jelikož procházím nějakou tvůrčí krizí chci začít zase přidávat nějaké smysluplné články, rozhodla jsem se vás "oblažit" další svojí školní slohovou prací. Je to vyprávění na téma "Ošklivý sen, který se mi zdál". Tak tady je:



Angela vs. Katti

6. února 2009 v 23:33 | Angela |  Z (mého) života a nezařaditelné
Katti o mě:
1.Moje jméno? Etooo...který??xD Radka dejmková alias Angee my love ♥_♥
2.Kde sme se poprvé potkali? Na táboře ^_^
3.Jak dlouho se známe? Etooo...hodně dlooouho xD
4.Kdy sme se naposledy viděli? Ehm-naposledy?Když jsi na mě byla naštvaná??xD
5.Kouřím? Momentálně? xD nwm,ale dřív ano.
6.Věřím v Boha? podle toho ve kterého *myslí žárlivě na Tuomase*
7.Co si si myslel(a), když jsi mě poprvé videl(a)? Tvl-kdo si to má pamatovat?xD *Krvavá Mářííí*
8.Měsíc narození? Že by Leden?xD
9.Barva vlasů? Blond-pokud by se to tak dalo nazvat XD
10.Barva očí? modrá.
11.Mám sourozence? anoooo xD
12.Co rád(a) dělám venku? chodíš?xD
13.Co rád(a) dělám vevnitř (ve škole)? ve škole?!o_O otravuješ svojí hopperskou spolusedící xD
14.Vzpomenieš si na jednu z prvních věcí, které jsem Ti řekl(a)? tvl-to je dáááávno,asi ne xD
15.Jakou hudbu rád(a) poslouchám? Metaaaal xD
16.Co je ma mně nejlepší? Co myslíš*mlsně se olizuje*
17.Co je na mně nejhorší? hmmm...nevzpomínám si...
18.Jsem stydlivý/a nebo naopak? ty a stydlivá?!*výbuch smíchu*
19.Jsem rebel nebo se řídím pravidlami? no,jak kdy a jak s čím a při čem xD
20.Považuješ mě za známeho, kamaráda nebo dobrého přítele? Má lásko...co mám dát,když tě miluji?!
21.Nazval(a) by jsi mě hipíkem,okouzlujícim,šprtem,snobem nebo něčím
jiným? oh- nadevše okouzlující *hvězdičky*
22.Videl(a) jsi mě někdy plakat? Ano T_T
23.Jaká přezdívka by byla pro mě nejvýstižnější? Uhm*nevyjadřuje se*
24.Jsou moji rodiče stále spolu? E-e
25.Máš mě rád/a? Miluji těěěě :-*

Já o Katti:
.Moje jméno? Kateřinoslava
2.Kde sme se poprvé potkali? tábor
3.Jak dlouho se známe? už z minulýho života
4.Kdy sme se naposledy viděli? Co mám ten perfektní plakát Nw - GLS *mmm, Tuomas*
5.Kouřím? ptáky přes tepláky:D
6.Věřím v Boha? v nadpřirozeno
7.Co si si myslel(a), když jsi mě poprvé videl(a)? určitě ne, že s tebou jednou budu mít sado-masochistický lesbický vztah:D
8.Měsíc narození? v 16?? mě jsou 3
9.Barva vlasů? má malá peroxidka
10.Barva očí? čekuládová
11.Mám sourozence? nět
12.Co rád(a) dělám venku? Slavíkova, hřbitovy...:)
13.Co rád(a) dělám vevnitř (ve škole)? věcy se Slavíkem, o kterých je lepší nevědět:D
14.Vzpomenieš si na jednu z prvních věcí, které jsem Ti řekl(a)? svoje jméno nejspíš:D
15.Jakou hudbu rád(a) poslouchám? trú dárk ívl ímou:D metálek samozřejmě
16.Co je ma mně nejlepší? že je celá jen a jen moje:D
17.Co je na mně nejhorší? že nemá ráda mýho kluka
18.Jsem stydlivý/a nebo naopak? roztomile stydlivka
19.Jsem rebel nebo se řídím pravidlami? anarchista:D
20.Považuješ mě za známeho, kamaráda nebo dobrého přítele? za svojí holku ne asi
21.Nazval(a) by jsi mě... kočička *líně se protahuje a hází sexy pohledy*
22.Videl(a) jsi mě někdy plakat? myslím, že ne
23.Jaká přezdívka by byla pro mě nejvýstižnější? sadistic uke
24.Jsou moji rodiče stále spolu? za nedlouho budou spolu v hrobě *chystá dlouhý kuchyňský nůž a sekáček na maso, muhahahaha*
25.Máš mě rád/a? ty víš...když po nocích sténám tvý jméno...
Nw - GLS = Nightwish - Ghost Love Score

Černá vs. bílá aneb hopeři jsou paka

3. února 2009 v 21:46 | Angela