Blog je nevhodný pro mladší patnácti let. Obsahuje erotiku, násilí a drogy. Jinak jste tu všichni vítáni=o)

Měl jsem hlad....(horor, mě to přišlo i jako děsná sranda:-))

13. března 2008 v 14:50 | Angela |  Povídky jiných autorů
Každý oddíl má svoji historii, naše historie pronikla i do podivného paralelního drsného světa. Drsný skautský horor aneb jak by to vypadalo kdyby skautský tábor nevedl Vlk ale vlkodlak. Postavy a jména jsou čistě "náhodné" a se skutečností nemají nic společného.
Tak kam Vlku letos pojedeme? Kam to plánuješ?" zeptal se Ernesto a měl na tváři úsměv. "Letos vyrážíme na Lipno a Šumavu" odpověděl jsem. Ale hlavou se mi proháněli jiné myšlenky o kterých neměl nikdo vědět. Hlad, už zase je tu ten hlad, už třicet let jsem nejed a teď se musím najíst, zase jídlo, při pohledu na Vás drobečci dostávám chuť na mladý maso. Tvař se jak chceš, nahoď si třeba úsměv dvacet, ale Tebe taky sním, mám čím dál větší chuť na Vás drobečci. "Se ňák směješ Vlku, copak nám na tom wandru chystáš, Ty náš vůdče skautíků". Ernesto se stále usmíval a pak si všiml, že slintám. "Něco Ti kape, Vlku" Jen se směj, dám si Tě jako hlavní chod a utřel jsem si sliny, mám čím dál větší hlad. Už třicet let jsem nejed, jsem Vlk nebo raději vlkodlak, musím to komplet domyslet, aby jídlo bylo včas. "Budem cestovat po Jižních Čechách, podíváme se do Hoštic a k Lipnu, je tam krásně a dobře se tam jí. Teda co to povídám, je tam hezky a hlavně se nám nesmí nic stát, ta bezpečnost je důležitá". To víte budu Vám povídat, že se Vás půlka nevrátí a že si vás dám k jídlu, kdybyste věděli, jak dostávám chuť na proměnu a na čerstvý maso, jak se chystám jíst, mám strašnej hlad. "Mám hlad", řekl jsem nahlas. "Tak to přerušíme, už jsme probrali celou přípravu tábora takže bude večeře" řekl jsem. "Skautíci dejte si večeři a pak budeme hrát spoustu her", oznámil jsem večerní program." Šel jsem si do vedlejší klubovny a prohlížel si starý fotky s doby před třiceti lety. Titulky v Britských Listech hlásili tehdy úmrtí hudební skupiny náctiletých a jejich vedoucího, našly se jen krvavé stopy. Tenkrát to bylo fajn jídlo, a moje fotka v novinách se skvěle vyjímala. "Čau Vlku co tady prohlížíš", vlezl Krtek náš šoumen do místnosti." Ale starší fotky z Británie před třiceti lety". "A pak si mě všiml na fotce." Co to je za fotku?" zeptal se. Nevím, staré záznamy z novin, sbírám starý noviny a čtu je. Jo jasně. A v kolik budeme hrát? Až v devět hodin? Jo, co se Ti nezdá!" ukončil jsem rázně debatu. Kdyby se podíval pořádně, asi by mu vypadli oči z důlků. To byla tenkrát jízda, dělal jsem učitele na jedné střední škole a ved jsem dobrovolně kapelu složenou z náctiletých školáků. Jednou jsme si vyjeli do přírody odpočinout si a provětrat se před zahájením hudební soutěže. Tam jsem se najed, šťavnaté maso mlaďošů a zmizel. Rozházel jsem kosti po okolí. Vypadalo to, že kapelu někdo povraždil i s vedoucím. Ne , to jenom přišel můj cyklus, mám svůj den, jen jeden za třicet let. Ne nemějte mi to za zlý, taky musím jíst a vůbec jste jenom lidi, tak si trhněte nohou . "Takže Tábor 2004 může vypuknout, sejdeme se v sedm na nádraží. A počítejte s pořádným plaváním a kdo to vlastně slíbil plavat? Ernesto, Dan, Krtek, Skřítek, Duha, jo jasně, to stačí. Přeju hezkej zbytek víkendu a užijte si ho jako by byl poslední". To bude masa. Už to vidím. Dáme si plavání. Takže to bude pět lidí a nebude-li to stačit něco k jídlu ještě seženu. Mám radost, že se konečně najím. Nemůžu se dočkat. Musím to ještě chvíli vydržet a hrát si na hodného skautského vůdce. Mám hlad a nemůžu dál. Vzal jsem si na čtení Naše noviny od bratrů a sester Vlkodlaků a nejvíc jsem se pobavil nad článkem, kde nějakej člověk, fuj, tvrdil, že se Vlkodlaci bojej sluníčka a upíři se ve dne schovávaj. Blábol, pár Upírů znám a milujou den i noc. Jen noc o trochu víc! A já noc miluju. Běhám si po kraji a zabíjím a jím pro zábavu. Ve dne můžu proměnu ovládat taky ikdyž zabíjet jako člověk není špatný. Líbí se mi starej Brůna se sekerou a to jeho kývání. Asi napíšu zprávu do Našich novin. Tábor 2004 konečně vypuknul a cesta byla skvělá, užívali jsme si cesty a skvělých, fuj, lidí. Voni zas tak špatný nejsou, dá se s nima vyjít. Putování ubíhalo v pohodě, až jsme doputovali k Lipnu. Byl jsem nadšený a bylo to na mně vidět. Po delších peripetiích i s policií jsme se usadili v autokempu Modřín a všichni šli ten večer brzo spát, já nepotřeboval. Zdeněk se mě ptal kam jdu a já mu řek, že potřebuju meditovat a přemýšlet o životě. Že možná přindu až brzo ráno. Jenže já šel k vodě a vyvolal proměnu. Doplaval jsem k ostrovu a začal připravovat vše na zítřejší den. Dokonce jsem si zavyl. A pak se dostal na ostrov i on. Vodník z Lipna. Pozdravili jsme se a pokecali, nebyl jsem tu už roky. Ferda se nezměnil, byl pořád zelenej a připravenej na lov. " Myslel sis, že bude dušička, viď ", zeptal jsem se ho. Přitakal mi a zasmál se. Řekl jsem mu o svém plánu na další den, domluvili jsme si počasí, vlny a mlhu až budem na ostrově a taky vyvolání paniky až tam budu s klukama. Potřeboval jsem aby způsobil trochu zmatku u břehu. Chápal můj hlad a já to ocenil, vodu mám taky rád. Mám hlad to jsem věděl a už zítra se najím. Všechny ty lidský hnusy co jím se nevyrovnaj čerstvýmu masíčku ze skautíků zítra přes den. " Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích ", spustil Duha a všechny nás probudil.
" Takže dneska se vydáme na plavbu na ostrov, ale nejdříve snídaně! Ty nejíš Vlku ? " zeptal se Skřítek. " Ne , nemám zatím hlad. Až budu mít hlad, tak se najím." Už to nemůžu vydržet. Já bych jed. Mám hlad a vlčí povaha mě drtí, Ještě chvíli a budu jíst. " Takže je po snídani a teď plaveme", Dan se vymluvil, že by to nezvládl a já tím přišel o sousto, no nic dám si ho později a ukážu mu pravý Texaský masakr motorovou pilou. A plavali jsme.Cesta ubíhala rychle a já je povzbuzoval . Divili se , kde že ten třicetiletej vedoucí bere tolik sil, že plave jak vo život. Nemohli chápat a hlavně nemohli vědět, že mám hlad a vidina jídla po třiceti letech mě žene k ostrovu. "Ostrov, kdo tam bude první, tak je nejlepší plavec ", zakřičel jsem na kluky. Když jsme doplavali, šli jsme si odpočinout. Před námi na ostrově se usadili záchranáři s vestama. Mám čím dál větší hlad. Počasí se zhoršilo a okolo ostrova se setmělo. Lipno samo začalo vlnit. " Jak se dostaneme zpátky ", ptal se Duha a ostatní se k němu přidávali. " Ale Vy se zpátky už nikdy nevrátíte, mám totiž hlad ", a odešel jsem směrem na ostrov. Nechápali a koukali na mně. A pak přišla kýžená odměna. Roky jsem po ní toužil. Na ostrově se setmělo a sluníčko bylo pryč. Najednou přišla proměna, moje vlkodlačí podoba nabyla své velikosti. A už jsem zamířil ke dvěma klukům v záchraných vestách. Jen zírali a nechápali. Loď použít nemohli, potápěla se, tak vyskočili na břeh a tam mě spatřili. Chtěli do vody a plavat pryč, ale nešlo to. Další vlna mi je donesla zpět. Díky Ferdo, máš to u mně. Mám hlad a vrhám se na prvního, hlava nechápe a kutálí se a já plnými doušky trávím lidské maso. Nabývám sílu třiceti let a dojídám. Dávám pozor na kosti, abych nemusel hledat doktora, kvůli kosti v krku ikdyž není z kapra. Mám stale hlad a už honím ve vlčí podobě i druhého, který se domnívá, že uteče. Poslední kosti a opět proměna. Pak jdu ke klukům celý od krve a směju se. Ernesto nevěřícně kouká a ptá se jestli už to stačilo. Ne, odpovídám, teď bude oběd a držím v ruce sekeru. " Mám hlad a dám si Vás všechny, máte mladý maso a já mám hlad." A dál už nic. Měl jsem hlad a všechny jsem je sněd, maso bylo čerstvý a chtělo se i prát ale jsem predátor a mám rád kořist a ne připravenou svačinku. Krtek trochu křupal a Duha už byl tuhší, holt už starej klučina, starší už nebude. Ležím na pláži uprostřed krve a kostí a je mi dobře. Měl jsem hlad a tak jsem se najed. Žaludek konečně dostal něco k jídlu. Ani ta nejlepší restaurace nenabídne pro vlkodlaka lepší jídlo. A pak přijeli na člunu, policajti - benga. Viděli mě ležet na břehu se sekerou uprostřed hromady kostí a krve. S pusy mi ještě kapala krev. " Ruce vzůru nebo střelím! To Vy? ", řek policajt. " No já, měl jsem hlad a tak jsem se najed. A hele svačinka. Ty s těma netopíříma ušima pujdeš první, máš určitě dobrý maso ". Nedělejte si ze mně blázny, zastřelím Vás " a vypálil. Byl to hold policajt a nechápal. Proměna proběhla před jeho očima a On se snažil střílet stále do mně. Zuřil jsem, jídlo a pere se.
Zabil jsem oba a teď jsem si prohlížel jejich doklady. Policie Lipno nad Vltavou. Měli dobrou chuť. Na břehu jsem nechal potopený člun a zahodil jsem i svoje plavky do kaluže krve. A budu další obětí, zuřil tu nějaký šílenec. Proměna proběhla rychle. Plaval jsem asi pět kilometrů a byl to dobrej čas, asi dvacetosm minut. Na břehu jsem si oblékl nové šaty a vzal peníze a novej pas. Teď jsem byl Američan a jel jsem do Los Angeles.


15.července 2004 Mladá Fronta Dnes Včera byl spáchán brutální čin při němž zahynulo několik členů Skautského oddílu ze severních Čech a také členové vodní záchranné služby a dva policisté. Tento čin otřásl celou Českou veřejností. Podrobnosti najdete na straně 4. Čin byl proveden sekerou, ale na místě byly nalezeny i vlčí chlupy.


Smál jsem se. Měl jsem hlad, tak jsem se najed.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Any Any | Web | 17. března 2008 v 16:40 | Reagovat

Mně to taky příjde legrační ... A teď si jdu dát něco k jídlu ...

2 Angela Angela | 26. března 2008 v 19:37 | Reagovat

Měla hlad, tak se najedla....bacha na krčky...

3 Edna Edna | E-mail | 15. listopadu 2008 v 11:40 | Reagovat

málem sem se udusila smíchy já už jsem ale po jídle...... sežrala sem Trunečkovou:D:D:D ,,vtip, bohužel, kéžby jí taky někdo sežral. Teda jestli by bylo co...."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama