Blog je nevhodný pro mladší patnácti let. Obsahuje erotiku, násilí a drogy. Jinak jste tu všichni vítáni=o)

3. kapitola

25. ledna 2008 v 21:39 | Angela |  1. kapitolovka - zatím bez názvu
Pro mou lásku, Kaťu. Doufám, že je dost dlouhá.
______________________________________________________
Stoupala jsem po kamenných schodech. Ruku už jsem měla převázanou, ale na to jsem teď nemyslela. Hlavou se mi honila myšlenka, proč Marjorie nepoužila svou moc, aby nás odtrhla. Patřila totiž k adargarům - ochráncům. Byli to lidé,jedni z nejmocnějších, kteří se zavázali chránit naše rasy. Postupně se toho ale vzdali a nyní už jich zbývalo velmi málo. Marjorie se svým mužem mezi ně taky patřila. Jenže on pak zemřel a ona přestala svou moc užívat.Nerada o tom mluví. A já jí to nemám za zlé.
Vyběhla jsem až druhého patra a tam otevřela těžké dřevěné dveře knihovny. William sem chodil, když měl návštěvu nebo chtěl jen tak o samotě přemýšlet. Teď stál opřený o křeslo a díval se ohně v krbu, takže byl ke mně zády. Neomylně mě ale poznal, protože jakmile jsem došla až k němu, beze slova se otočil a pevně mě objal.
"Jak se má má nejzářivější hvězda?" pošeptal mi do ucha.
"Opravdu byl ten člověk to, co tvrdil? Nějak se mi nezdál."
"Ano, určitě. Koupí jeden starý perský koberec prožraný od molů." Na setinu vteřiny zaváhal. Takže si buď není jistý, nebo mi nechtěl říct pravdu.
"Opravdu? To si mu měl radši říct přenechám za odvoz."
William se uchechtl.
"Řekl jsem mu, ať příště radši nic nezkouší. V boji s tyčí si byla vždycky dobrá."
Nepatrně jsem se pousmála.
Potom zavětřil a trochu povolil své sevření.
"Myslím, že dorazila tvá drahocenná matinka."
Protočila jsem panenky ke stropu. Tak ta nám tu ještě tak chyběla. Nepříjemná stará fúrie.
"A je tu i s Tedem. A ten jde nahoru. Tak já vás tu nechám a půjdu. Mám ještě nějakou práci." V tu chvíli Ted opravdu otevřel dveře. William ho ve dveřích pozdravil a zmizel.
Ted byl můj o tři roky mladší bratříček. Holkám se šíleně líbí Nejenom proto, že mu můžou říkat Teddy - medvídek, ale i kvůli jeho vzhledu. Je to totiž blonďák s oříškovýma očima. Pro mě je to spíš nevyblbnutý puberťák.
"Čauves, sestra," zahalekal na mě už ode dveří.
"Ráda tě vidím.Co tu děláš? Matinka tě dotáhla za pačesy?"
Ted si prohrábl vlasy a pak konstatoval: "Za vlasy zrovna ne, ještě mám všechny, ale bylo to násilím."
"Proč?"
"Prej aby dohlídla, jak probíhaj přípravy na svatbu."
Zase jsem otočila oči v sloup. "Panebože, vždyť jsme ještě ani neurčili datum. Vůbec nic se teď ani nechystá." V hlavě jsem si vybavila statistiky rozvodů kvůli tchýni.
"A že nevíš co?" tázavě se na mě zadíval.
"Co?"
"Mám holku."
"A je slepá, hluchá nebo oboje?"
Po těch slovech vzal ze sedačky polštář a mrštil ho po mě. Uhnula jsem a polštář srazil několik knih z horních polic. Pak vyskočil a začal mě lechtat. Oba jsme se smáli, jenže pak vstoupila naše matka. Strohá a upnutá jako vždy.
"Nemůžete se aspoň chvíli chovat jako dospělí?! Tede, pojď se mnou dolů," vyštěkla. Vždycky uměla křičet s úderností biče. Ale jméno Ted mělo tu nevýhodu, že i když ho zaječela, nemělo to takovou razanci.
"A ocenila bych, kdyby ses tam taky za chvíli dostavila.," otočila se na mě. Pak odešla a Ted jí s výrazem odsouzence na smrt následoval.
Jen jsem chtěla sesbírat knihy a hned jít za nimi, ale jedna obzvláště stará mě zaujala. Vypadala jako deník. Otevřela se v místě, kde končil zápis. Poslední stránka ale byla psaná jiným rukopisem. Nalistovala jsem tedy první stránku a na ní stálo starodávným gothickým písmem: Ariannin deník.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K.Katti K.Katti | E-mail | Web | 25. ledna 2008 v 21:50 | Reagovat

Ááááááááááááááách, děkuji ti za věnování (muck and muck)

Sqělá kapitolka... jenom si nějak nemůžu vzpomenout, kdo byla ta Ariana... tedy, pokud už tam někde byla a já myslím že jo...XD

No nic.... Proč je psaní komentářů tak těžký???!!! Já vůbec nevím, co sem ještě napsat (smutný obličej a pokleslý úsměv...)

Ale stejně... už se těším na svatbu! =DDD samozřejmě na tu Williamovu.....

2 WM Angela WM Angela | 25. ledna 2008 v 21:53 | Reagovat

Záleží na tom s kým...=o)) Katce to ve svatebních šatech moc slušelo. Její vlasy zářili pod závojem v odpoledním slunci. William došel až k ní, chytil ji za ruku a řekl: Ano...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama