Blog je nevhodný pro mladší patnácti let. Obsahuje erotiku, násilí a drogy. Jinak jste tu všichni vítáni=o)

2.kapča

25. ledna 2008 v 16:03 | Angela |  1. kapitolovka - zatím bez názvu
Když jsem se ráno probudila, William už ležel vedle mě. Své tmavě hnědé vlasy měl slepené krví. Byl poškrábaný a jeho tmavě zelené oči s příměsí kovového lesku byly stále ještě zavřené. Vedle postele na zemi ležela jeho zakrvácená košile.
Když jsem se vyplížila z pokoje, hodiny na krbu ukazovaly devátou. Hned jsem zamířila do kuchyně. Věděla jsem, že tam bude jediná bdící osoba v celém domě - naše kuchařka a zároveň i uklízečka Marjorie Baltimorová.
Hned jak jsem vešla, zašveholila svým jemným hláskem: "Dobré ráno, mladá paní," a mi nabídla šálek čaje.
Svým zjevem připomínala skřítka a byla neobyčejně milá.
"Jak se dnes máte, Marjorie?" zeptala jsem se jí.
"Mám se dobře. Dneska je moc pěkný den." Usmála se, ale pak si povzdechla. "Včera byl úplněk, že? A mladý pán si určitě zaneřádil nějakou bílou košili krví. Ty skvrny nikdy nejdou dolů. Měl by nosit černou."
Tentokrát jsem se usmála já.
"Pokusím se mu domluvit. A navíc v té černé vypadá opravdu sexy, nemyslíte?"
"Víte, že já bych se o něm takto vyjadřovat neměla."
Chtěla jsem jí na to něco odpovědět, ale přerušil mě hluk z haly. Otočila jsem se k Marjorie.
"Dojdu se tam podívat."
Ve vstupní hale zrovna nějaký cizinec zavíral vchodové dveře. Jakmile mě zaregistroval, otočil se na mě a spustil: "Vy jste tady služka? Přišla jste mi pověsit kabát?"
"Ne, to ne. Jsme paní tohoto domu. Přejete si?"
Příchozí si mě změřil zvědavým pohledem. Byl střední postavy, černé vlasy měl ulíznuté k hlavě a pod svým křivým nosem měl knírek podobný kartáčku na zuby. Probodl mě svýma šedýma očima.
"Jsem Williamův strýček Theodor. William má po mě své druhé jméno. Očekává mě."
"Williamův strýček je Federic. Theodor byl dědeček." Tentokrát jsem ho probodla pohledem já. "Takže pokud vás mám pustit dál, chci slyšet vaše pravé jméno." Postavila jsem se před něj, aby nemohl projít.
"No, popravdě řečeno…" cizinec vypadal, že si prohlíží brnění postavené kousek od nás. Pak mu ale náhle vytrhl meč a zaútočil s ním na mě. Nečekala jsem to, ale prohnula jsem se a strčila před sebe tyč od vlajky, kterou držel němý rytíř v druhé ruce. Tu jsem mu v zápětí vytrhla a zaútočila s ní na cizince. Zahnala jsem ho tím téměř až zpátky ke dveřím, jenže pak mě seknul do zápěstí a já tyč upustila. Teď jsem musela ustoupit já. Došla jsem až zpátky k brnění. Tam mě napadl spásný nápad. Kopla jsem do brnění a to s hlasitým rachotem přistálo neznámému na hlavě.Vyskočila jsem, odrazila jsem se od stěny a srazila ho k zemi. Jednou rukou jsem mu chytla paže za záda a druhou jsem vytáhla z jedné ze svých kozaček stříbrnou dýku.
"Teď už mi konečně řekněte, kdo jste," zasyčela jsem, když jsem mu tiskla dýku ke krku.Vtom jsem zaslechla ze schodů kroky a halou se rozlehl silný hlas: " Co se to tu stalo?"
Byl to William. Už nebyl od krve a měl na sobě černou košili. Za ním se krčila paní Baltimorová. Zřejmě pro něj stihla dojít, zatímco jsme tu spolu bojovali.
"Zřejmě tady došlo k nedorozumění," řekl se snahou vše diplomaticky urovnat.Podal mi ruku, aby mi pomohl ze země. "Tohle je obchodník se starožitnostmi, měl zájem koupit pár věcí. Měli jsme domluvenou schůzku. Ale až na dvanáctou, je teprve deset."
"Něco mi do toho vlezlo, chtěl jsem přijít dřív," ozval se cizinec, který už se také zvednul z podlahy.
"Neznám vaše ctěné jméno, ještě pořád jste se mi nepředstavil."
"Paul Weber. Rád vás poznávám." Natáhl ke mně ruku.
"Ariana Greyová." Pevně jsem mu jí stiskla. "Těší mě," dodala jsem tónem, ze kterého bylo jasné, že tu není vítán.
"Proč jste se mi nepředstavil už při svém příchodu a tvrdil jste, že jste Williamův strýček Theodor?"
"Paul byl vždycky vtipálek, že?" vložil se mezi nás William, aby předešel další hádce. "Marge, byla byste tak laskavá a ošetřila Arianne?" Chytil mě za krvácející ruku a naznačil na ní polibek. "A Theodor byl …"
"…dědeček už vím," odsekl Paul. "Strýc byl Federic."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K.Katti K.Katti | E-mail | Web | 25. ledna 2008 v 16:20 | Reagovat

aaa, naprosto úchvatné, ohromující, brilantní, přenádherné, kouzelné, úžasnééééééé....

(mě si nevšímejte...sem cvok... do povídek, do krrrrve....)

Áááááááá, taky bych chtěla vidět Williama v černé...

V upnurém černém triku obepínající jeho tělo na němž se rýsují svaly...Dlouhé černé kalhoty odrážející sluneční svit.... Jeho ruka  zastírající jeho bledý obličej před světlem a k tomu smyslně přivřené oči, ze kterých je cítit chlad... S jeho vlasy si pohrává slabí vánek, po kterém mu spadnou před ty jeho nádherné oči,... druhou rukou si je lehce dává za ucho a přitom se mu na tváři rýsuje jemný úsměv spojený až s úšklebkem... SEXI

Mmmm, jen si to představuji a už vrrrrním blahem.... XD

Vážně nejsem normální, jen tak dál Angee.... Je to faaaaaakticky úplně krásně napsané...

2 WM Angela WM Angela | 25. ledna 2008 v 16:27 | Reagovat

Aaaaa...já asi taky ne.....ty ho dokážeš tak hezky popsat...teda tohle bych si nepředstavila ani ve svých nejdivočejších představách... Dokážeš si ho představit jak se jeho postava rýsuje proti měsíci v úplňku, on stojí nad svou rozdrásanou obětí a utírá si krev z úst....asi jsem se zamilovala....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama